„Tomuto riziku se lze zcela vyhnout, protože nyní existují technologie a návrhy misí, které mohou zajistit kontrolované návraty (obvykle do vzdálených oblastí oceánů) namísto nekontrolovaných, a tedy celých náhodných,“ uvedl e-mailem.
Holger Krag, vedoucí Úřadu pro vesmírný odpad Evropské kosmické agentury, uvedl, že mezinárodní osvědčenou praxí je provést řízený návrat do odlehlé části oceánu, kdykoli je riziko obětí příliš vysoké.
Dodal, že zóna opětovného vstupu rakety byla geograficky omezena na zeměpisné šířky 41 stupňů jižně a 41 stupňů severně od rovníku.
Americké vesmírné velitelství uvedlo, že podle mluvčího bude sledovat pád čínské rakety zpět na Zemi.
Na základě měnících se atmosférických podmínek nelze přesný bod vstupu raketového stupně do zemské atmosféry „určit dříve než během několika hodin po opětovném vstupu,“ řekl mluvčí, ale odhaduje se, že znovu vstoupí do zemské atmosféry kolem 1. srpna.
18th Space Defense Squadron, součást americké armády, která sleduje návraty, bude také poskytovat denní aktualizace o své poloze.
CNN se obrátila na Čínskou lidskou vesmírnou agenturu s žádostí o vyjádření.
Jonathan McDowell, astronom z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, řekl, že vesmírný odpad vážící více než 2,2 tuny se obvykle při své první oběžné dráze Země dostane na konkrétní místo.
„Jde o to, že velké věci se normálně nedostanou na oběžnou dráhu bez aktivního řídicího systému,“ řekl.
S „žádným aktivním řídicím systémem a žádným znovu nastartovatelným motorem, který by jej posílil zpět na Zemi… jen se potácí po oběžné dráze a nakonec shoří v důsledku tření s atmosférou,“ McDowell řekl CNN.
Čína byla loni silně kritizována za nakládání s vesmírným odpadem poté, co vypustila další modul na podobné raketě. Jeho zbytky se 10 dní po startu ponořily do Indického oceánu poblíž Malediv.
„Vesmírné země musí minimalizovat rizika pro lidi a majetek na Zemi při opětovném vstupu vesmírných objektů a maximalizovat transparentnost těchto operací,“ řekl tehdy administrátor NASA Bill Nelson.
Vesmírné smetí, jako jsou staré satelity, se denně vrací do zemské atmosféry, i když většina z nich zůstává nepovšimnuta, protože shoří dlouho předtím, než může dopadnout na zem.
Je to pouze větší vesmírný odpad – jako jsou části kosmických lodí a raket – které představují velmi malé riziko pro lidi a infrastrukturu na zemi.