Vědci mohou pomocí různých vodítek zjistit, co je pod zemským povrchem, aniž by museli skutečně kopat – včetně vypalování superjemných laserů tenčích než lidský vlas na minerály nalezené v plážovém písku.
Tato technika byla použita v nové studii, která ukazuje na 4 miliardy let starý kus zemské kůry o velikosti Irska, který seděl pod Západní Austrálií a ovlivňoval geologický vývoj oblasti po miliony tisíciletí.
Mohl by být schopen poskytnout vodítka k tomu, jak se naše planeta změnila z neobyvatelné na podporu života.
Vědci se domnívají, že obrovská rozloha kůry by silně ovlivnila tvorbu hornin, protože staré materiály byly smíchány s novými, které se poprvé objevily jako jedna z nejstarších formací protokůry na planetě a přežily četné události při budování hor.
„Když porovnáme naše zjištění s existujícími daty, zdá se, že mnoho regionů po celém světě zažilo podobné načasování rané tvorby a konzervace kůry,“ říká doktorand geologie a hlavní autor Maximilian Dröellner z Curtin University v Austrálii.
„To naznačuje významnou změnu ve vývoji Země asi před 4 miliardami let, když bombardování meteority ubývalo, kůra se stabilizovala a na Zemi se začal usazovat život.“
Lasery byly použity k odpařování zrn minerálního zirkonu, odebraného z písku odebraného z řek a pláží v západní Austrálii.
Tato metoda, která je technicky známá jako laserová ablace s děleným proudem a indukčně vázanou plazmovou hmotnostní spektrometrií, umožňuje vědcům datovat zrna a porovnávat je s ostatními, aby zjistili, odkud mohla pocházet.
To týmu umožnilo nahlédnout do krystalického podloží pod zemským povrchem v této konkrétní oblasti – ukázat, odkud zrna původně erodovala, síly použité k jejich vytvoření a jak se geologie regionu v průběhu času budovala.
Stejně jako význam toho, že se tam stále nachází zbytky protokůry – asi 100 000 čtverečních kilometrů (38 610 čtverečních mil), hranice bloku vědcům také pomohou zmapovat, co se ještě skrývá pod zemským povrchem a jak by to mohlo se vyvinuly do současného stavu.
„Zdá se, že okraj starověkého kusu kůry definuje důležitou hranici kůry, která kontroluje, kde se nacházejí ekonomicky důležité minerály,“ říká vedoucí výzkumu geolog Milo Barham z Curtin University.
„Rozpoznání těchto starověkých zbytků kůry je důležité pro budoucnost optimalizovaného průzkumu udržitelných zdrojů.“
Jak byste mohli očekávat po 4 miliardách let, z původní zemské kůry nezbylo mnoho ke studiu, díky čemuž jsou nálezy, jako je tento, pro odborníky o to zajímavější a užitečnější – poskytují nám důležité okno do vzdálené minulosti.
Posun zemské kůry a víření horkého pláště pod ním je obtížné předvídat a zpětně zmapovat. Když lze na povrchu nalézt důkazy vnitřního pohybu a geologie, vědci je proto velmi rádi využívají.
Výsledky zde popsané studie by dále mohly pomoci vědcům, kteří sledují jiné planety – způsob, jakým tyto planety vznikají, jak je tvarována jejich nejstarší kůra a dokonce i to, jak by se na nich mohl usadit mimozemský život.
„Studium rané Země je náročné vzhledem k obrovskému množství času, který uplynul, ale má zásadní význam pro pochopení významu života na Zemi a našeho úsilí o jeho nalezení na jiných planetách,“ říká Barham.
Výzkum byl publikován v časopise Terra Nova.